Základní škola a Mateřská škola Medlov,
Medlov 79, 783 91 pošta Uničov
Školní řád
Organizační řád školy
Účinnost od : 25.11.2010
|
Pedagogická rada projednala dne |
24.11.2010 |
|
Školská rada schválila dne |
24.11.2010 |
|
Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu. |
|
Obecná
ustanovení
Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004
Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon) a dalších souvisejících předpisů v platném znění vydávám jako
statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu
školy
I. Práva a
povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech
vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,
A. PRÁVA A
POVINNOSTI ŽÁKŮ
1.
Žáci mají právo
a) Na vzdělávání a školské služby podle školského zákona.
b) Být informován o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.
c) Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich
voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím
se obracet na ředitele školy, která se stanovisky a vyjádřeními těchto
samosprávných orgánů bude zabývat.
d) Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí
jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost
odpovídající jejich věku a stupni vývoje, svůj názor žák vyjadřuje přiměřenou
formou, která neodporuje zásadám slušnosti.
e) Na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se
vzdělávání. Může si vyžádat pomoc vyučujícího v případě, že neporozuměl
učivu, nebo potřebuje doplnit své znalosti.
f) Na život a práci ve zdravém životním prostředí, na poskytnutí první pomoci.
g) Na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, před projevy diskriminace,
nepřátelství, na využití preventivních programů, které slouží
k předcházení vzniku rizikového chování.
h) Na poskytnutí informací k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
2. Žáci jsou povinni
a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
b) dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a
bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
c) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními
předpisy a školním řádem.
3.
Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá pokynů
pedagogických a provozních pracovníků, dodržuje školní řád školy a řády
odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.
4.
Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin nebo pokynů
vyučujícího a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování
nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků a do školní družiny je pro
přihlášené žáky povinná. Odhlásit se může vždy ke konci
pololetí.
5.
Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a
oblečen.
6.
Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu
i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání majetek před poškozením;
nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.
Ztrátu, poškození nebo zničení učebnic, učebních pomůcek a majetku školy je
zákonný zástupce žáka povinen škole uhradit.
7.
Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí školní budovu
bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se
svolením vyučujících a pod jejich dohledem.
8.
Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány všechny
činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů,
zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek).
9.
Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve
vyučování stanoví školní řád následovně:
Zákonný zástupce žáka je povinen omluvit nepřítomnost žáka ve vyučování
nejpozději do
3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka telefonicky nebo písemně. Po
návratu žáka do školy na omluvném listu v žákovské knížce.
Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze na základě
písemné omluvy rodičů, kterou žák předloží vyučujícímu hodiny (při uvolnění na
jednu hodinu), nebo třídnímu učiteli – při uvolnění na více hodin.
O uvolnění žáka na dobu delší než tři dny žádá písemně
zákonný zástupce žáka ředitele školy.
Škola v odůvodněných případech může po rodičích žáka požadovat, aby
omluvenka žákovy absence byla doložena lékařským potvrzením.
10.
Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování.
11.
Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo
na vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na
odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být
seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý
úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy, hlásí
bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci
školy.
12.
Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit
zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné předměty, včetně šperků a
mobilních telefonů odkládá pouze na místa k tomu určená, případně na pokyn
vyučujících, kteří je po stanovenou dobu přeberou do úschovy a zajistí jejich
bezpečnost. Mobilní telefon je možno používat pouze o přestávkách nikoliv ve
vyučování.
13.
Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy
nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností
stanovených tímto řádem.
14.
Při porušení povinností stanovených tímto školním řádem lze podle závažnosti
porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy.
Škola neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody
prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do
dokumentace školy.
II. Provoz a
vnitřní režim školy
A. Režim činnosti ve škole
1.
Vyučování začíná v 7.40 hodin, vyučování výjimečně zařazené na
dřívější dobu nesmí začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování probíhá podle
časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, které je přílohou tohoto
řádu. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách. Vyučování končí
nejpozději do 15,50 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Rámcový
vzdělávací program školy může pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze
vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba
ukončení vyučování oznámena rodičům.
2.
Školní budova se pro žáky otevírá v 7.20 hodin dopoledne (žákům je umožněn
vstup do budovy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování) a 20
minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy
pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický
dohled. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově.
3. Přestávky
mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se
zařazuje přestávka v délce 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním
vyučováním trvá nejméně 50 minut.
4.
Svrchní oděv a obuv odkládají žáci v šatně do své uzamykatelné skříňky. V průběhu
vyučování mohou žáci do šatny jen v nutném případě se souhlasem učitele.
5. Jízdní kola žáci staví na místa k tomu určená (stojany
za budovou školy) a jsou povinni je zajistit proti krádeži uzamknutím.
6.
Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku
přestávek pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s
přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
7.
Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci,
pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým
pracovníkem, může ředitel školy
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze pokud je
zletilý a způsobilý k právním úkonům.
8.
Nejvyšší počet žáků ve třídě je obecně 30.
9.
Při výuce některých předmětů, zejména nepovinných a volitelných, lze dělit
třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo
spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na
začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních
podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich
bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost
předmětu.
10.
Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet
žáků ve skupině 24.
11.
Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování
školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří
podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování.
12.
Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků
při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování
školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví.
13.
Škola vede evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech
uvedených v odstavci 11, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům
a institucím.
14.
Žáci v době přestávek nechodí do jiných tříd. Vycházet z budovy školy
v době vyučování a o přestávkách je zakázáno. O všech přestávkách je
umožněn pohyb dětí v patře, kde mají třídu.
15.
Provoz školy probíhá ve všedních dnech, od 7.40 do 15.50 hodin.
16.
V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména
organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve
školním roce.
B. Režim při
akcích mimo školu
1.
Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se
uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy -
pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i
zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý
k právním úkonům.
2.
Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností
školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání,
stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce, podle
charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
3.
Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na
jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25
žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto
akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem
projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na
zajištění BOZP. Akce se považuje za schválenou uvedením v měsíčním plánu
práce školy, kde zároveň s časovým rozpisem uvede ředitel školy jména
doprovázejících osob.
4.
Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem
pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání,
zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem
určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí
zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v
předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí
organizující pedagog nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do
žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.
5.
Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci
řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito
akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné
zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní
předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích
zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech
pokynů pracovníků tohoto zařízení.
6.
Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i
oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků:
Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který
je určen ředitelem školy.
7. Součástí výuky je také výuka plavání ve dvou
ročnících prvního stupně a lyžařský výcvik . Do výuky mohou být zařazeny také
další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se
mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají
škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku.
8. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí
celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.
9. Při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu
zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola,
pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže
zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.
10. U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších
soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem
soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném
rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.
C. Docházka do školy
1. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit
důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od
počátku nepřítomnosti žáka - písemně nebo telefonicky. Po návratu žáka do školy
písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Omluvu podepisuje jeden ze
zákonných zástupců žáka. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel
nebo jiný vyučující může vyžádat prostřednictvím zástupců žáka
lékařské potvrzení. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli ihned
po návratu do školy. Absenci žáka omlouvají zákonní zástupci žáka. Při
dlouhodobé absenci známé předem škola vyžaduje od rodičů předem písemnou omluvu
absence (např. rodinné rekreace). Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný
vyučující, na 1 až 3 dny uvolňuje třídní učitel. Na dobu delší než 3 dny
uvolňuje žáka ředitel školy.
2. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných
závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo
zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání
žáka v době vyučování tohoto předmětu.
D. Zákonní zástupci žáků
1. Zákonní zástupci mají právo zejména na:
a) svobodnou volbu školy pro své dítě
b) informace o průběhu a vzdělávání dítěte ve škole
c) informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k
informacím
d) nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy,
e) právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek
stanovených v § 14 školského zákona
f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení
v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,
f) u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož
obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na
vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou
pomoc školy a školského poradenského zařízení,
g) volit a být voleni do školské rady,
h) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání
žáka,
i) požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení žáka,
2. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou
povinni:
a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy,
b) na vyzvání třídního učitele, výchovného poradce nebo ředitele školy se
osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte
nebo žáka,
c) informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných
změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných
skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, údaje o tom, zda
je dítě, žák zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně
znevýhodněn;
d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s
podmínkami stanovenými školním řádem,
e) oznamovat škole údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a školského zákona č. 561/2004
Sb. další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost
dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.
E. Zaměstnanci školy
1. Učitelé věnují individuální péči dětem z
málo podnětného rodinného prostředí, dětem se zdravotními problémy,
dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušil činností školy. Berou ohled
na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko-psychologických
poradnách a na sdělení rodičů o dítěti. Třídní učitelé průběžně seznamují
ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáka - problémy s
chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující zajišťují
bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s
výchovou a vzděláním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o
prospěchu žáka, sdělují jim všechny závažné známky. Informují je o každém
mimořádném zhoršení prospěchu žáka.
Učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu
nepřítomnosti. Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování, vždy na základě
písemné žádosti o uvolnění. Není přípustná omluva telefonicky, mailem či faxem.
Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů a
žákovských knížek, při individuálních pohovorech a třídních schůzkách
s rodiči. Souhrnné hodnocení píší dle potřeby do žákovských knížek tak, aby
byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků
klasifikačního řádu. Kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovských
knížkách.
2. Pedagogičtí zaměstnanci přicházejí do školy nejméně
25 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti, dostatečně včas před
výkonem dohledu nad žáky.
3. Po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují
pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických
spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední. Při odchodu z budovy kontrolují
uzavření a zajištění oken a dveří v kabinetech. Před odchodem z budovy se
seznámí s přehledem zastupování a dozorů na další dny.
4. Ve škole i v areálu školy je zakázáno
kouření.
5. V budově lze používat pouze evidované elektrické
spotřebiče. K vaření vody na nápoje je povoleno používat pouze varné konvice
zakoupené školou, v době mimo provoz musí být konvice umístěna mimo podložku,
že které je napájena el. energií.
Mobilní telefony lze používat pouze o přestávce, ve vyučování jen ve
vyjímečných případech.
III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a
jejich ochrany před sociálně patologickými jevy (rizikovým chováním) a před
projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole
i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných
osob.
2. Žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat
se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou
osobou.
3. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během
pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou, žáci
hlásí ihned vyučujícímu nebo pedagogickému dozoru.
4. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými
spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.
5. Při výuce v tělocvičně či odborných učebnách zachovávají
žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem
odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v
první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první
hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní
knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před
každými prázdninami.
6. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v
době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících
osob. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je
povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali
nekontrolovaně po budově. Rodiče a cizí osoby mají přístup do školy pouze
v době přestávek, případně po předchozí domluvě s vedením školy.
Všechna mimořádná a závažnější jednání o prospěchu a chování žáka
s vyučujícími probíhají za přítomnosti vedení nebo jiného zaměstnance
školy. Z každého jednání o prospěchu a chování žáka je vyhotoven zápis.
Z jiných jednání se zápis provede na žádost rodičů případně podle
rozhodnutí ředitele školy.
Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu
i všech únikových východů.
7. Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný
zákaz : požívání alkoholu, používání ponorných el. vařičů, ponechávat peníze v
hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních ve třídě i v
kabinetech, ponechávat je ve škole přes noc.
8. Šatní skříňky s odloženými svršky žáků jsou
uzamčeny, klíče od nich mají žáci. Uzamčení všech šaten kontroluje v 7.40
a průběžně během výuky školník.
9. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a
během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým
potřebám dětí, žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro
předcházení vzniku rizikového chování, poskytovat žákům nezbytné informace k
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
10.Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat
údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci
úrazů podle pokynů vedení školy.
11. Po poslední vyučovací hodině dopoledního a
odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní
družiny vychovatelkám školní družiny. Ostatní odvádí do šaten a dohlíží
až opustí budovu školy.
12. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární
předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost
osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je
jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v
rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují
zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují
bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může
být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření
jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl
zapsány v žákovské knížce tyto údaje: rodné číslo, adresu, telefonní čísla
rodičů do zaměstnání a domů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře.
Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka
lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně
vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten
pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.
13. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky
v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo
budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době
dané rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek a
stravování.
14. Postup školy při výskytu
podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem
(podrobné pokyny jsou v příloze č. 2)
a) identifikace a ukládání – při podezření drogu vložit do
obálky (musí být před svědkem), označit dle dodatku ke ŠŘ, vyrozumět policii,
případně přivolat lékaře.
b) ohrožení zdraví žáka – kontaktovat rodiče, zajistit dítěti dohled dospělé
osoby, předat dítě rodičům a upozornit na nutnost lékařského vyšetření.
c) nabídnout rodičům možnosti, kde se mohou poradit o vých. postupech
(PPP, SVP).
d) pokud rodiče nepřevezmou dítě, informuje je škola o dalším postupu –
přivolání lékařské služby. Je nutné vyhotovit zápis o průběhu celého případu,
stanovit postup zamezení dalším případům výskytu omamných látek ve škole.
e) připravit tř. schůzku rodičů – účinky a příznaky užití návyk.
látek, další práce s rizikovou třídou, prevence, náplň práce a
konzultační hodiny VP, ŠMP, porušování školního řádu, sankce a kázeňská
opatření za nošení, distribuci a zneužívání návykových látek v areálu
školy.
f) při prokazatelném zneužití návyk. látky bude žák kázeňsky
potrestán. Škola jedná s rodiči, seznámí je se všemi skutečnostmi případu
opatřeními doporučenými a schválenými pedagogickou radou. Předá rodičům zápis
z jednání. Žáky seznámí obecnou formou s případem a opětovně je poučí
a upozorní na závažnost držení a užívání návykové látky. Sleduje a zaměří se na
práci ve třídě, ve které se návykové látky objevily.
g) v případě podezření zneužívání návyk. látek žákem postupuje vých.
poradce takto:
h) v případě akutního zneužití návyk. látek
i) porušení tohoto ustanovení ŠŘ bude kázeňsky
řešeno podle míry provinění ředitelskou důtkou případně sníženým stupněm
z chování.
15. Evidence úrazů.
IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo
školského zařízení ze strany žáků .
1. U každého svévolného poškození nebo zničení
majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada
od rodičů žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn
nedostatečným dohledem nad žákem, na náhradu škody od rodičů není právní nárok.
Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je
vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli.
Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí.
3. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce,
cenné věci do školy nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony apod. mají
neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na
výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu. Mobilní telefony je
možno používat pouze o přestávce, nikoli ve vyučování.
4. Žáci škola a zaměstnanci školy odkládají osobní
majetek pouze na místa k tomu určená.
5. Žákům základních škol a dětem zařazeným do
přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené
v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a
děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci
ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty
vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně
pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a
poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu.
6. Za ztrátu žákovské knížky a vydání nové je stanoven
poplatek 10,- Kč a kázeňské opatření v podobě napomenutí třídního učitele,
důtky třídního učitele a důtky ředitele školy.
V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a
studentů.
1. Tato pravidla jsou pro svoji rozsáhlost uvedena v samostatné části
školního řádu –
-
příloha 1. Klasifikační řád
Závěrečná ustanovení
Příloha č. 1
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Klasifikační řád
I. Hodnocení a klasifikace žáka
Stupně klasifikace :
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
N - nehodnocen
Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáků v 1. až 3. ročníku ve všech vyučovacích předmětech a u žáka ve 4. ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření použito širší slovní hodnocení. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a souhlasu zákonného zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován stupni 1. – 5. či N.
Celkový prospěch žáka :
Žák je celkově hodnocen v 1. až 9. ročníku stupni :
a)“Prospěl s vyznamenáním“, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je „velmi dobré“.
b)“Prospěl“, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.
c)“Neprospěl“, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.
Hodnocení práce v zájmových útvarech :
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni :
Postup do vyššího ročníku :
Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci 2.pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně alespoň „prospěl“. Do vyššího ročníku postupuje i žák, který dosáhl při celkové klasifikaci stupně „neprospěl“ , pokud již opakoval ročník na daném stupni vzdělávání (1.stupeň-2.stupeň).
II. Pokyn pro hodnocení a klasifikaci
Obecné zásady :
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin – předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulovány především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci :
Poklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito formami a prostředky:
Žák 1. až 9.ročníku základní školy musí být z předmětu klasifikován ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé čtvrtletí, z toho nejméně jednou za pololetí ústně. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.
Písemná práce a další druhy zkoušek, jejichž vypracování je plánované v trvání jedné vyučovací hodiny, rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Takovou písemnou práci zapíše vyučující předem do třídní knihy. Tyto písemné práce vyučující archivuje do konce následujícího školního roku.
V jednom dni mohou žáci konat jen jednu písemnou práci uvedeného charakteru.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.
Klasifikace žáka :
Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
Klasifikační stupeň na vysvědčení určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Na celkovou klasifikaci má vliv práce žáka v průběhu celého klasifikačního období, nikoliv pouze v jeho závěrečné části.
Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.
V případě použití širšího slovního hodnocení připraví učitelé jednotlivých předmětů jeho text, který vloží do katalogového listu žáka. Učitelé rovněž připraví návrhy na provedení opravných zkoušek a klasifikaci v náhradním termínu.
Třídní učitel písemně informuje zákonné zástupce žáka po 1. a 3. čtvrtletí o neprospěchu nebo neklasifikování žáka.
Učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce žáka o jeho prospěchu a chování na třídních schůzkách, konzultačních hodinách nebo na jejich žádost, po předchozí vzájemné domluvě.
Třídní učitelé po 1. a 3. pedagogické radě prokazatelným způsobem informují zákonné zástupce žáků o jejich prospěchu a chování.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření :
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto předmětech vychází vyučující z požadavků učebních osnov ,standartu základního vzdělávání, RVP ZV a ŠVP ZV . Při klasifikaci sleduje zejména :
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi.Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Soustavně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický.Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemné projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí malé mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a prování hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemné projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil ucelen, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
Klasifikace ve vyučovaných předmětech s převahou praktického zaměření :
Převahu praktické činnosti mají na základní škole praktické činnosti, praktika, výpočetní technika a informatika, domácí nauky.
Při klasifikaci v těchto předmětech se vychází z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci se sleduje zejména:
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií :
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce. Dopouští se jen v menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využívat při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření :
Převahu výchovného zaměření mají : výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, rodinná výchova a občanská výchova.
Žák zařazený do tělesné zdravotní výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Pokud žák navštěvuje zdravotní tělesnou výchovu i tělesnou výchovu je klasifikován z obou předmětů.
Při klasifikaci v uvedených předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov nebo RVP ZV a ŠVP ZP hodnotí :
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech velmi aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nerostly z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý, rozvoj této schopnosti a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, a tělesnou zdatnost.
III. Hodnocení a klasifikace chování žáků
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
Hodnocení chování žáka:
Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole.
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování podle školního řádu během klasifikačního období.
Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
6. až 9. třída
Podkladem zůstává žákovská knížka a kázeňský arch v třídní knize, kde jsou zápisy kázeňských přestupků a neplnění školních povinností ( kázeňským přestupkem rozumíme nerespektování či neuposlechnutí pokynu učitele, porušování školního řádu, svévolné narušování výuky atd.) .
Žákovská knížka je pro žáka velmi důležitý doklad, který musí mít denně s sebou ve škole. Ztratí-li žák žákovskou knížku, dostane ihned „napomenutí třídního učitele“, při další ztrátě „důtku třídního učitele“ a při další „důtku ředitele školy“. Žák je rovněž povinen uhradit náklady za vydání druhé a dalších žákovských knížek. Zapomenutí žákovské knížky zapisují vyučující v první vyučovací hodině do kázeňského archu. Do žákovské knížky se zapisují všechny informace o případném porušení školního řádu a nevhodném chování žáka.
Dopustí-li se žák podvodu v žákovské knížce (přepisování známek, falšování podpisu rodičů, atd.), bude mu udělena „důtka ředitele školy“.
Při velmi závažném porušení školního řádu může být žákovi na návrh třídního učitele mimořádně udělena „důtka ředitele školy“ .
Třídní učitel bude pravidelně ( minimálně 1x za měsíc) kontrolovat žákovské knížky žáků a ze zápisů v nich vyvozovat závěry, které neprodleně písemně sdělí rodičům.
Za příkladné chování či reprezentaci školy může být žákovi udělena „pochvala třídního učitele“ nebo „pochvala ředitele školy“.
Opatření k posílení kázně:
Napomenutí třídního učitele - 5 x zápis
Důtka třídního učitele - 10 x zápis
Důtka ředitele školy - 15 x zápis
Snížená známka z chování - 25 a více zápisů
Mimořádné problémy budou projednány na mimořádné pedagogické radě po předchozím jednání za účasti třídního učitele, výchovného poradce, žáka a zákonného zástupce žáka.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování stanovené školním řádem
Stupeň 2 (uspokojivé)
Žák svým chováním porušuje pravidla stanovená školním řádem. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, nebo má více než 4 neomluvené hodiny v průběhu pololetí.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům školního řádu, zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští opakovaně dalších přestupků, soustavně narušuje činnost kolektivu, nebo má více než 25 neomluvených hodin v průběhu pololetí.
IV. Specifické poruchy učení
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka 1. až 9. ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení a na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Zjišťování vědomostí a dovedností žáka:
Pro zjišťování úrovně žákovských dovedností a vědomostí volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píši tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme – např. v diktátu nebo v pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika ( kombinace poruchy psaní s poruchou vývoje motoriky).
U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu ( písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V některých případech nesmí učitele zmýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), ale přesto při zkoušení selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet jevů – např. kvalitu písma, aplikace pravidel: nepříznivě působí minulé selhání, obava z trestu apod..
Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení:
Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod.. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.
Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na základě písemné žádosti zákonných zástupců během celého jejich vzdělávání, hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně ( a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení).
U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí s specifickými poruchami učení hodnotit dítě slovně ( průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.
Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce ( o jeden stupeň i několik stupňů). Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný ( jedna z podstatných podmínek pro rozvoj osobnosti).
V. Klasifikace žáka – obtíže při získávání dostatečného množství podkladů
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci 1. pololetí, určí ředitel pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za
1. pololetí neklasifikuje.
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
VI. Klasifikace žáka – pochybnosti o jeho správnosti
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci 1. nebo 2. pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vysvědčení vydáno, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. Ředitel školy nebo školní inspektor oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen.
VII. Uvolnění z výuky, nehodnocení
Jestliže je žák na základě žádosti zákonných zástupců doložené odborným posudkem, z výuky z některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn, nebo nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu , postupuje se při vyplňování vysvědčení podle vyhlášky MŠMT o vyplňování vysvědčení.
Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou v katalogovém listu žáka. Do katalogového listu se založí i příslušné dokumenty (např. rozhodnutí ředitele školy, žádost rodičů doložená vyjádřením lékaře apod.).
VIII. Opravné zkoušky
Žákovi 5. až 9. ročníku školy, který je na konci 2. pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm „nedostatečný“, ředitel umožní vykonat opravné zkoušky.
Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek, nejpozději do 15.září, do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm „nedostatečný“.
Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.O jejich výsledku je zákonným zástupcům žáka podána písemná zpráva.
IX. Zvláštní způsob plnění povinné školní docházky
Žák, který plní zvláštním způsobem povinnou školní docházku v zahraniční škole, vykonává na základě žádosti zákonného zástupce žáka, zkoušku z českého jazyka, vlastivědy, dějepisu a zeměpisu České republiky. Rozsah zkoušky stanoví ředitel školy podle platných učebních osnov či ŠVP ZV dané školy.
Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli ověřený překlad vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření, že je žák způsobilý postoupit do vyššího ročníku, předloží zákonný zástupce žáka ověřený překlad potvrzení zahraniční školy o způsobilosti žáka postoupit do vyššího ročníku.
Zkoušku lze konat za delší časové období než je jeden školní rok, nejdéle však za dva školní roky.
Termín konání zkoušky dohodne zástupce žáka s ředitelem školy, ve které bude žák zkoušku konat.
Žák, který plní povinnou školní docházku individuální výukou, koná zkoušku z předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku s výjimkou výtvarné výchovy, hudební výchovy, tělesné výchovy a pracovního vyučování.
Žáci 1. až 4. ročníku školy konají zkoušku před jedním zkoušejícím. Ředitel školy jmenuje zkoušejícím zpravidla učitele, který v příslušném školním roce vyučuje v ročníku, z jehož učební látky žák koná zkoušku. Žáci 5. až 9. ročníku školy konají komisionální zkoušku.
Vykoná-li žák zkoušku, zaznamená třídní učitel výsledek zkoušky v katalogovém listu žáka a ředitel školy vydá žákovi vysvědčení.
Na vysvědčení žák není klasifikován z chování.
X. Klasifikace cizinců
Při hodnocení cizinců z předmětů český jazyk a literatura se přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého jazyka. Závažné nerostly v osvojených vědomostech z tohoto předmětu se považují za objektivní příčinu, pro kterou žák nemusí být v průběhu prvního roku docházky ve škole v České republice z tohoto předmětu klasifikován. Žák – občan Slovenské republiky – má práva při plnění školních povinností používat mimi předmět český jazyk a literatura slovenský jazyk.
XI. Postup při klasifikaci žáka po souvislé nepřítomnosti ve škole
Je-li žák uvolněn z vyučování na základě žádosti zákonných zástupců je možné, aby byl klasifikován nejdříve druhý den po návratu do školy.
XII. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)
1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.
2. Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO,KALIBRO,CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností,…
3. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních) :
- schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,
- schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,
- schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,
- schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se,…
- schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh,
- schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků,
- schopnost využívání mezipředmětových vazeb,
- schopnost aplikovat etické principy v praxi,
- schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností,
- pochopení své role v kolektivu.
XIII.Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace (dále jen slovní hodnocení)
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, kterou dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Slovní hodnocení vychází
Ø z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu
Ø z pracovního tempa
Ø ze schopnosti samostatně pracovat
Ø ze schopnosti soustředit se
Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování žáka
Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem:
Ø osvojení znalostí základního učiva
Ø úroveň dovedností a schopnost aplikovat získané poznatky
Ø přístup žáka k předmětu (zájem, snaha, úsilí)
Ø úroveň přípravy žáka (příprava žáka na vyučování, domácí úkoly)
Žák může být slovně hodnocen pouze s písemným souhlasem svého zákonného zástupce.
O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, popřípadě třídního učitele.
Důvody pro použití slovního hodnocení musí být doloženy vyjádřením PPP nebo SPC.
XIV,Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
Ø Žák, který je slovně hodnocen z jednoho nebo více předmětů, a to bez kombinace slovního hodnocení a klasifikace, může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch „prospěl“ nebo „neprospěl“.
Ø Žák, u kterého je využita kombinace slovního hodnocení a klasifikace může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.
Ø Žák, který je na konci prvního nebo druhého pololetí hodnocen „neprospěl“, musí mít toto hodnocení zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu.
Ø Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
Ø Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
Ø U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Příloha č. 2
Postup školy
při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky žákem
a) Identifikace a ukládání látek. Zajistí-li pedagog podezřelou látku
a je podezření, že se jedná o drogu či jinou škodlivou látku, v přítomnosti
dalšího člena pedagogického sboru uloží tuto látku do obálky. Na obálku napíše
datum, čas a místo zajištění látky. Obálku přelepí a opatří razítkem školy a
uschová do školního trezoru. Poté je nutno bezodkladně vyrozumět policii.
Identifikaci provede vždy policie, nikoli zaměstnanec školy či školského
zařízení. Pokud je zajištěna podezřelá látka u dítěte, které jeví známky
otravy, předá se látka stejným způsobem uložená přivolanému lékaři.
b) Ohrožení zdraví žáka. V případě ohrožení zdraví
žáka v důsledku podezření na požití omamné látky se postupuje tak, jako když
žák přijde do školy s horečkou. Dítě jevící příznaky užití omamné látky je
odvedeno ze třídy do místnosti, musí být ale zajištěn dohled dospělé osoby, kde
zůstane po dobu, než si pro něj přijdou rodiče nebo lékařská služba. Škola
kontaktuje bezodkladně rodiče žáka nebo jeho zákonné zástupce o blíže
nespecifikovaných zdravotních potížích žáka, vyzve rodiče, aby si dítě co
nejdříve vyzvedli ze školy, neboť je nutné lékařské vyšetření žáka.
c) Pokud si rodič přijde do školy pro dítě, je seznámen se
zdravotními potížemi (např.: zúžené zornice, návaly horka, potíže
s dýcháním). Po užití stimulačních či kanabinoidních látek (jsou např.
zornice rozšířené) škola apeluje na rodiče,. aby s dítětem navštívil lékaře, a
nabídne možnosti, kde se může poradit o výchovných postupech. Pedagog odkáže
rodiče na odborníky, na specializovaných pracovištích (PPP, SVP).
d) Pokud si rodič do školy pro dítě nepřijde, škola
přehodnotí zdravotní stav žáka a je v kompetenci školy přivolat lékařskou
službu (může jít o předávkování návykovou látkou), rodič je o postupu školy
předem informován. Škola vyhotoví zápis průběhu celého případu a stanoví
postup, jak zamezí dalším případům výskytu žáka pod vlivem omamné látky nebo
výskytu podezřelé látky ve škole.
e) Ředitel zajistí, aby v řádu školy nebo školského zařízení,
byl uveden zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v
areálu školy včetně sankcí, které z porušení tohoto zákazu vyplývají.
f) Proběhne třídní schůzka rodičů, seznámení s účinky a
příznaky užití návykových látek dítěte, jak se škola k případu postaví, jak
bude pracovat s rizikovou třídou v preventivní oblasti, rodiče jsou vybídnuti
ke spolupráci při výskytu sociálně nežádoucího chování, jsou seznámeni s náplní
práce a konzultačními hodinami VP, ŠMP. Jsou seznámeni s tím že: dítě pod
vlivem návykové látky ve škole porušuje vnitřní řád školy (zákaz nošení,
držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy, včetně sankcí,
které z porušení tohoto zákazu vyplývají, výchovná opatření).
g) Žák, který prokazatelně zneužíval omamnou látku v areálu
školy a tím porušil řád školy, bude kázeňsky potrestán dle školního řádu. Tř.
učitel pozve nejrychlejší cestou rodiče tohoto žáka k jednání se školou. Rodiče
jsou seznámeni se všemi skutečnostmi případu, porušením řádu školy, návrhem
výchovného opatření, který schválila a doporučila pedagogická rada. Škola
doporučí rodičům nebo zákonným zástupcům.žáka specializovanou pomoc odborníků,
škola vyhotoví dva zápisy z jednání, jeden obdrží rodiče, druhý zůstane uložen
ve škole. Škola nabídne rodičům pomoc-monitorování, pravidelné schůzky R + TU,
ŠMP, VP. Žáci a studenti jsou obecnou formou seznámeni s
případem a jsou upozorněni na závažnost držení, přechovávání a užívání návykové
látky, a to nejen v areálu školy.
3) V případě podezření, že žák zneužívá návykové látky.
Výchovný poradce (třídní učitel, pověřený pracovník, výchovný
pracovník dle svých odborných možností a komunikativních sociálních dovedností)
provede diskrétní šetření a pohovor s dítětem. Doporučí
mu rozhovor s odborníkem (např. přes Linku důvěry, doporučení na odborníky ze
zdravotnického zařízení, pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné
péče). V případě možné nedůvěry ze strany dítěte k pracovníku školy je vhodná
součinnost odborníků pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné
péče, sociálních kurátorů, pracovníků oddělení péče o dítě, nestátního
poradenského zařízení, zdravotnického zařízení, kontaktního centra..., atd. Kontaktuje
rodiče ( zákonné zástupce). V případě negativní reakce rodičů na sdělení
skutečnosti a v případě, že rodiče nezařídí pro žáka další péči, uvědomí
sociální odbor (nebezpečí akutního ohrožení zdraví po požití drogy, tj.
předávkování a trvalého zdravotního poškození včetně vzniku návyku hraničícího
a bezprostředním ohrožením života).
V akutním případě (po průkazném zjištění zneužívání návykových - látek
ve škole, nebo v případě, že žák je prokazatelně ovlivněn drogou či alkoholem) v
době vyučování ředitel školy nebo pověřený pracovník školy: Uvědomí
rodiče, popřípadě zákonného zástupce a zároveň kontaktuje zdravotnické
zařízení. Uvědomí oddělení péče o dítě, oddělení sociální prevence, sociálního
odboru OÚ.
Příloha č. 3
Časový sled vyučovacích hodin a přestávek
1.hodina - 07,40 – 08,25 1.přestávka - 08,25 – 08,35
2.hodina - 08,35 – 09,20 2.přestávka - 09,20 – 09,35
3.hodina - 09,35 – 10,20 3.přestávka - 10,20 – 10,30
4.hodina - 10,30 – 11,15 4.přestávka - 11,15 – 11,25
5.hodina - 11,25 – 12,10 5.přestávka - 12,10 – 12,20
6.hodina - 12,20 – 13,05 6.přestávka - 13,05 – 13,15
7.hodina - 13,15 – 14,00 7.přestávka - 14,00 – 14,10
8.hodina - 14,10 – 14,55 8.přestávka - 14,55 – 15,05
9.hodina - 15,05 – 15,50